Můj výrobce sídlí mimo EU — kdo pak pas produktu zajišťuje?

Co konkrétně musíte udělat

Co se od vás očekává

Když výrobce nábytku z třetí země uvádí nábytek na evropský trh, znamená to pro něj pozici, která není bez zavázání. ESPR totiž rozlišuje mezi tím, kdo produkt vyrábí, a tím, kdo jej skutečně uvádí na trh EU, a u výrobce z třetí země se tyto dvě role nekryjí. Povinnosti se pak rozprostírají mezi dvě strany: dovozce v EU a případně pověřeného zástupce, kterého si výrobce sám určí. Zda se podnik skutečně řadí do této kategorie, závisí na přesné roli, kterou v tom procesu hraje — to je podrobně vypracováno na Jsem podle ESPR dovozcem nebo výrobcem?.

Dovozce kontroluje produkt předtím, než vstoupí na trh

Článek 29 ESPR (Nařízení (EU) 2024/1781) ukládá dovozcům kontrolní úkol: ověřit, zda má výrobce z třetí země své záležitosti v pořádku, než bude nábytek v EU prodáván. V praxi to znamená, že dovozce s 10 až 100 zaměstnanci se nemůže spokojit pouze s prodejem toho, co mu bylo dodáno. Kontroluje se, zda je k dispozici digitální produktový pas, zda je prohlášení o shodě správné a zda existuje technická dokumentace. Dovozce, který dosud uvažoval především logisticky a komerčně — objednat, vycelnit, prodat — tak dostává nový úkol kontroly obsahu, který vyžaduje znalost právních předpisů.

Dovozce dbá na to, aby pas skutečně existoval a zůstal s produktem

Nejde pouze o jednorázovou kontrolu při příjmu. Článek 29 vyžaduje od dovozcích, aby pas zůstal součástí produktu, dokud je na trhu, a aby jeho vlastní údaje (jméno, adresa, kontaktní údaje) byly u produktu řádně uvedeny. Pro podnik, který nakupuje od více výrobců z třetích zemí, to znamená, že pro každou produktovou řadu musí být stanoven pevný postup kontroly aktuálnosti pasu — také v případě změny sortimentu nebo úpravy produktu.

Výrobce si může určit pověřeného zástupce

Článek 28 ESPR dává výrobci z třetí země možnost určit si pověřeného zástupce v rámci EU, který bude jeho jménem plnit povinnosti vyplývající z nařízení. Může to být dovozce, ale nemusí to být — může to být i samostatná strana, která si tuto roli vezme na sebe, a to se základě písemné plné moci, která vymezuje, které úkoly se konkrétně přenášejí. Podnik střední velikosti, který zvažuje převzetí této role, si tak bere na sebe odpovědnost, která jde dál než pouhou formalitu: pověřený zástupce ručí za úkoly obsažené v plné moci.

V EU musí vždy existovat kontaktní osoba

Podstatou článků 28 a 29 dohromady je, že nesmí nikdy nastat situace, kdy by byl nábytek na trhu EU a zároveň by v EU neexistovala osoba odpovědná za produktový pas. Pro podnik to znamená, že před nákupem od výrobce z třetí země se musí ujasnit, kdo tuto roli plní: sám dovozce, nebo určený pověřený zástupce. Bez této jasnosti vzniká mezera, kterou nevyplní sám výrobce z třetí země — ten totiž nepodléhá přímému dosahu právních předpisů EU.

Kde se v praxi často dělají chyby

Dovozce vychází z předpokladu, že výrobce z třetí země "si to jistě poradil", protože tento výrobce vyvází i do jiných zemí mimo EU a tam zjevně musí splňovat určité normy. Povinnost podle ESPR se tak nekontroluje samostatně, s důsledkem, že teprve při kontrole v EU se zjistí, že pas chybí.

Podnik nakupuje prostřednictvím mezičlánku, který sám zase nakupuje u výrobce z třetí země. Nikdo v dodavatelském řetězci neustanovuje, kdo je podle ESPR formálně dovozcem — s důsledkem, že se povinnost mezi dvě strany sem a tam přesouvá, aniž by kterákoli ze stran kontrolu skutečně prováděla.

Výrobce mimo EU nepovuje zastupitele, a dovozce bez písemné dohody předpokládá, že výrobce zůstává sám odpovědný za obsah pasportu. V případě sporu o nesprávné údaje se ukáže, že neexistuje zaznamenená dohoda o tom, kdo jaké informace poskytl — viz také kdo nese odpovědnost za chybné údaje od dodavatele v pasu.

Dovozce se omylem domnívá, že vlastní značka na obalu automaticky znamená, že výrobce mimo EU zůstává odpovědný za pasport. Kdo prodává nábytek pod vlastní značkou, může být však sám považován za výrobce — tento rozdíl je popsán na Prodávám nábytek pod svou vlastní značkou — jaké povinnosti na mě přijdou?.

Dovozce prodává prostřednictvím online tržiště a myslí si, že platforma převezme povinnosti. Role tržiště je však oddělena od role dovozce — tento rozdíl je rozpracován na Co znamená pas produktu, když prodávám nábytek prostřednictvím online tržiště?.

Co si můžete zaznamenat

• Písemná smlouva s výrobcem mimo EU, která stanoví, kdo digitální produktový pas sestavuje, poskytuje a udržuje aktuální.
• Plná moc nebo jmenován dokument, pokud je jmenován zmocněný zástupce podle článku 28 — s jasným popisem úkolů, které jsou delegovány.
• Interní kontrolní seznam, kterým se pro každou novou zásilku ověřuje, zda je pasport, prohlášení o shodě a technická dokumentace přítomny, před dalším prodejem nábytku.
• Spis s údaji, které poskytl výrobce mimo EU, včetně data a verze, aby bylo při změně možné zjistit, jaké informace byly poskytnuty a kdy.
• Stálý kontaktní pracovník u výrobce mimo EU pro dotazy na pasport, uvedený v nákupní smlouvě.
• V případě pochybností o tom, kdo v řetězci jakou roli plní: přehled vlastní pozice, který lze porovnat s popisem na Kdo je odpovědný za pas produktu nábytku?